0

Smíření se sudetských Němci

Share Button

Akty smíření se týkají především tzv. divo­kého vyhánění Němců, ale s vědomím, že tehdejší raná poválečná atmosféra k podobným činům vybízela.Těžko by kdokoliv mohl očekávat, že si Češi a Němci v květnu 1945 sednou k jednomu pivu, chytí se za ramena a řeknou „tož to jsme nezvládli, začněme znovu“.

Smíření ale neznamená revokaci organizovaných odsunů a snad žádání o navrácení domovů sudetským Němcům či přepsání výs­ledků války. Jen naprosto hloupý člověk může takto přemýšlet.

Nikdo nežádá žádné omluvy. To, co se po nás chce, je odsoudit násilí a přijmout odpovědnost za to, že k dalšímu podobnému násilí nikdy už nedojde. Po válce jsme chtěli svobodu a demokracii, ty jsou ale s podobným násilím neslučitelné. Na tom nemůžeme stavět. To je smyslem deklarace smíření a usmiřování s Němci obecně.

Odsuďme násilí, uzavřeme konečně kapitolu druhé světové války a usmiřme se. Pro naši budoucnost. Čekají na nás totiž těžké výzvy, kterým musíme nejen s Němci čelit společně a ne se hádat a drobit…



Tento příspěvek byl vygenerován z facebookových stránek spolku Vlastenci.cz. Více informací zde.