0

Některé věci je nutné říci konečně nahlas: Vlastenecká výzva proti dehumanizaci

Share Button

Některé věci je nutné říci konečně nahlas.

V demokracii je nutné konfrontovat společnost s názorem neoblíbeným, nepříjemným, který ukazuje na pravé příčiny, pravé okolnosti a na to, jak se věci mají, na místo toho, jak se nám zdají.

To znamená:

Česká společnost nezažívá uprchlickou krizi, ale krizi demokracie.

Prožíváme krizi vlastní totožnosti, protože nemáme vlastní cíl, nevycházíme ze sebe, ale jsme vydáni na pospas vlivům, nechceme jít po své cestě ve světě, chceme se před světem zavřít, netvoříme vlastní události, pouze reagujeme na dění. Nemáme vize, postrádáme diskuzi o vizích zajímavé a smysluplné budoucnosti.

Prožíváme krizi vlastivědnou, protože věnujeme více času studiu islámu a kriminality v masmédiích, než vlastních dějin a kultury, zastíráme rozmanité odlišnosti mezi kraji, mezi zemskými totožnostmi, odlišnosti v názorech, odlišné a pestré významy češství v dějinách pod hrubou představou národní jednoty. Ta ospravedlňuje omezit zájem o vlast na demonstrování, nahradit poznání za ukazování se. Vlastenectví je dnes jen spolčováním za účelem spolčování. Dominuje nám iluze národně-lidové Jednoty, která nás činí nezajímavými, která je vytvořená zprůměrováním veřejného mínění.

Vešli by se ale čeští obrozenci, zakladatelé české kultury na základech odboje proti pověrám od Jungmanna po Masaryka, otcové a obránci české demokracie, do těchto průměrů? Vejde se jakýkoliv životní příběh jakéhokoliv Čecha, Moravana a Slezana do těchto průměrů?

Vyzýváme proto k obrácení se k sobě a vlastním tématům a vlastním problémům, jež se týkají nás, nikoliv “těch druhých” – ať už jsou vzdálení tisíce a stovky kilometrů, nebo bydlí přes ulici. Vyzýváme k vlastenectví soukromému a osobnímu, pestrému a vlastivědnému – které dovedeme vysvětlit jinak, než jako motiv pro spolčování. Vyzýváme k otevření české otázky a drobným diskuzím a polemikám, nikoliv k panickému sjednocování se do jedné skupiny. To je cíl, který je nerealizovatelný, protože každý občan má svůj zájem a nic jako národní zájem neexistuje. Existuje pouze průměrný zájem, jenž je pouze tím, čím je – fikcí a abstrakcí. A protože jde jen o ideu, jež sama nikdy nepromluví, najdou se vždy tací, kteří se považují za (nějak) privilegované za tento hlas shůry vystupovat a jeho silou jednat.

Naším klíčovém problémem je pak dehumanizace, jeho důsledkem je úpadek národního a politického života, jeho drastické zjednodušení na dvě strany, na občanskou válku.



Tento příspěvek byl vygenerován z facebookových stránek spolku Vlastenci.cz. Více informací zde.